Myšlenky Marie

Všichni vždycky špačkují na film, protože jim zkazí knížku, ale tentokrát je to úplně jiný případ.

Poslední dobou chodím na pohovory jak pro noviny, nejčastěji jde o něco s marketingem, nebo kavárnami a tady jsou mé postřehy.

Otázku zda mě moje práce baví mám dávno vyřešenou. Jak jinak si vysvětlit, že chodím do práce a z právě s úsměvem. Často se mě ale lidé ptají, proč mě zrovna tahle práce baví a odpověď, že miluji kávu je pro pochopení naprosto nedostačující. Tak proč teda?

Ač nejsem žádný knihomol a málokdy vychytám knížku, která je později zfilmovaná, už i já vím, že je (často) lepší knihu nejdřív číst, než tomu (často) film vezme veškeré kouzlo. Jenže co když se o knížce dozvíte až ve chvíli, kdy už jsou všude kolem vás plakáty lákající Vás do kina? Jasný, můžete zavřít očí, zalézt do postele, užít si knížku a pak hned nechat film, aby Vám to zkazil, ale co takhle z toho vytřískat co nejvíc? :)

Pokračování článku o jednom z nejlepších zážitků v životě. Jak jsem se připravovala již víte a teď o tom, jak probíhal den D.

Rozhodla sem se jednomu z nejlepších zážitků mého života věnovat dva články. Jednak, abyste se nezděsili, jak je článek dlouhý a také protože si to prostě tenhle zážitek zaslouží :D Tak tedy k tomu, jak to celé vzniklo a k přípravě na nejtěžší závod, který sem prozatím, kdy absolvovala. (chci trifectu, takže mě čekají ještě mnohem těžší, ale nebudu předbíhat)

Kdo mě zná, nebo pracuje v nejmenované společnosti také, asi pozná o co jde, ale nevadí, nemyslím, že by to mělo nějak vadit :) Ráda bych se s Vámi podělila o svůj zážitek z naší firemní soutěže o baristu roku 2015.