pohovory - někdy drama, někdy komedie
Poslední dobou chodím na pohovory jak pro noviny, nejčastěji jde o něco s marketingem, nebo kavárnami a tady jsou mé postřehy.
Obrovský rozdíl je samozřejmě v tom, o jak velkou firmu jde. Hlavní však je, jestli s Vámi dělá pohovor HR specialista, někdo kdo si na HR specialistu hraje, šéf ,člověk z praxe, nebo div né kolemjdoucí :D Pokud můžete, tak si to předem zjistěte, od toho se většinou odvíjí to, jak bude pohovor vypadat. Já sama mám teď čerstvě tři pěkné ukázky pohovorů.
1. byla nejmenovaná marketingová firma. Celkem malá, čerstvá, ale jsou jedni z nejlepší v ČR. Už jen abych se dostala na pohovor sem musela splnit úkol. Na pohovor sem se těšila, ale byla sem příšerně nervozní. Vážně sem se tam chtěla dostat. Googlila sem tipy na pohovory jak o závod. Silné, slabé stránky, kde se vidím za pár let apod. Nakonec semnou pohovor dělal sám majitel, který je ovšem dobrý v tom co dělá, ale pohovory to rozhodně nejsou. Byl to spíš pokec a chvílema bylo ticho, protože on sám nevěděl, na co se ještě ptát, co mi říkat apod. Na takový pohovor se prostě nedalo připravit. I díky nervozitě sem mlela hrozné blbosti a vlastně už tam sem si uvědomila, že na jejich pozici nemam a musím na sobě ještě hodně zamakat. Samozřejmě vybrali někoho jiného, mrzelo mě to, na druhou stranu, už ten pohovor mě někam posunul a vím, na čem mám zamakat.
2. další byla personální agentura. Šla jsem tam přes několik inzerátů, takže jsem moc nevěděla o co vlastně jde, kam jdu apod. Tím, že mi na tom tolik nezáleželo jsem šla nepřipravená, s kocovinou, přišla sem o chlup pozdě a vysmátá jak lečo. Firma byla malinká, ale pohovor byl s paní, která už o HR něco věděla. Měla v jedné ruce můj životopis a v druhé formulář otázek. Slabé, silně stránky, v čem jsem trpělivá, jestli jsem cílevědomá a tisíc dalších otázek. Z kočkou na zádech sem opět hrozivě perlila, ale nějak sem se z toho dostávala. Na tenhle pohovor už se připravit dalo, prostě typický vzorový pohovor. Světe div se, dostala jsem se do druhého kola, které však bylo peklo. Praktická část, kde mě krom praktických zkušeností ždímal nepříjemný majitel firmy, který si spíš na HR specialistu hrál. Odcházela sem a měla sem sto chutí mu říct, ať si tu práci strčí za klobouk. Zkoušel mě z věcí, o kterých neměl páru a stejně mi nakonec řekl, že ze mě nemá dojem, že bych vydržela v kanclu. (sem hold živel :D) No měl pravdu, v call centru, které se z toho nakonec vyklubalo bych vážně nevydržela.
3. pohovor byl do známé a opravdu dobré kavárny. Pohovor semnou dělala paní, která zřejmě věděla jak něco o HR, tak zároveň něco o praxi. Dle mého je taková kombinace nejlepší, ale těžko říct, zda se na takový pohovor můžete připravit. Ano, můžete si v hlavě promyslet, proč práci chcete dělat, proč Vás ta práce baví, proč mají vybrat právě Vás apod, ale dál už je to asi jen vážně o tom, jestli se na pozici hodíte a jestli si s tím, s kým děláte pohovor sednete. Padalo zde nekonečno otázek, ale ať už byly jakkoli šťouravé, všechny měly smysl. Paní se ze mě vlastně snažila dostat, jestli budu pro jejich podnik vhodná. Žádná potřeba mě potápět, nebo hnát do úzkých. Tím, že o práci vážně stojím a řekla bych, že nejsem úplně marný barista ze mě sršelo nadšení, odpovědi padaly samy a při troše štěstí sem zapůsobila a dostanu se do druhého kola, které už bude hodně praktické a kde budu muset hodně improvizovat, ale snad se na mě usměje štěstí :)
To, kdo s Vámi tedy dělá pohovor je podle mě opravdu nejdůležitější. Vždycky si zkuste najít něco o něm, linked in, facebook, instagram, twitter, každý informace dobrá. Třeba najdete, že máte společné přátelé, což se vždy hodí. Dále si určitě najděte něco o firmě. Pokud je to třeba kavárna, obchod, nebo něco podobného, tak tam zajděte. Snad vždycky padne otázka, jestli firmu, nebo produkty znáte a vždycky chtějí slyšet ano a nějaký Váš názor.
Další rady? Na pohovor nikdy nechoďte pozdě. 5 minut předem je dle mého ideální a podle situace buď počkejte, nebo se rovnou ohlašte. Nikdo nechce zaměstnance, který chodí pozdě a už vůbec ne při tak důležitých událostech, jako je pohovor. Ač se to stát může, dle mého to ukazuje, jaký zájem o práci máte.
Další rada, choďte na pohovory s nadšením. Snažte se chodit na pohovory o práci, o kterou vážně stojíte. Chtějte tu práci jako takovou, né peníze, které nabízejí. Projevte zájem a nestyďte se za nadšení při práci. Nikdy nenadávetejte na předešlou práci, nebo šéfa.Nevypadá to dobře. Když už padne otázka, proč jste byli nespokojení, tak řekněte něco slušného, co je logické. Jako například špatná organizace, špatné pracovní podmínky, nedodržování předpisů, či zákonů apod. Také volto vhodné oblečení. Podle informací o firmě odhadněte formálnost. Přijít na pohovor na baristu v kostýmku, asi by koukali dost divně :D
Poslední rada je, jděte na pohovor v klidu a s úsměvem. Ikdyž je to pozice, o kterou hrozně stojíte, je to furt jen práce!! Jasný, některé příležitosti se neopakují, ale pokud Vás nevyberou, poučte se z toho, co jste udělali špatně, nebo v čem byli ostatní lepší a jděte dál, budou další příležitosti. Vynervovaný, ustrašený člověk na nikoho dojem neudělá, ikdyby byl sebelepší. Nikdy nenechte nikoho, aby se po Vás vozil. Ikdyž jste třeba nezkušení a bez praxe, každý jednou začínal a Vy jdete na pohovor, protože chcete být lepší, učit se, pracovat a posouvat se. Pokud se po Vás někdo bude vozit a dávat Vám najevo, že je něco víc, je to debil a tím se nenechte rozhodit ;)
Jaké jsou Vaše zkušenosti z pohovorů? Máte nějaké další osvědčené tipy? piště do komentářů :)
Obrovský rozdíl je samozřejmě v tom, o jak velkou firmu jde. Hlavní však je, jestli s Vámi dělá pohovor HR specialista, někdo kdo si na HR specialistu hraje, šéf ,člověk z praxe, nebo div né kolemjdoucí :D Pokud můžete, tak si to předem zjistěte, od toho se většinou odvíjí to, jak bude pohovor vypadat. Já sama mám teď čerstvě tři pěkné ukázky pohovorů.
1. byla nejmenovaná marketingová firma. Celkem malá, čerstvá, ale jsou jedni z nejlepší v ČR. Už jen abych se dostala na pohovor sem musela splnit úkol. Na pohovor sem se těšila, ale byla sem příšerně nervozní. Vážně sem se tam chtěla dostat. Googlila sem tipy na pohovory jak o závod. Silné, slabé stránky, kde se vidím za pár let apod. Nakonec semnou pohovor dělal sám majitel, který je ovšem dobrý v tom co dělá, ale pohovory to rozhodně nejsou. Byl to spíš pokec a chvílema bylo ticho, protože on sám nevěděl, na co se ještě ptát, co mi říkat apod. Na takový pohovor se prostě nedalo připravit. I díky nervozitě sem mlela hrozné blbosti a vlastně už tam sem si uvědomila, že na jejich pozici nemam a musím na sobě ještě hodně zamakat. Samozřejmě vybrali někoho jiného, mrzelo mě to, na druhou stranu, už ten pohovor mě někam posunul a vím, na čem mám zamakat.
2. další byla personální agentura. Šla jsem tam přes několik inzerátů, takže jsem moc nevěděla o co vlastně jde, kam jdu apod. Tím, že mi na tom tolik nezáleželo jsem šla nepřipravená, s kocovinou, přišla sem o chlup pozdě a vysmátá jak lečo. Firma byla malinká, ale pohovor byl s paní, která už o HR něco věděla. Měla v jedné ruce můj životopis a v druhé formulář otázek. Slabé, silně stránky, v čem jsem trpělivá, jestli jsem cílevědomá a tisíc dalších otázek. Z kočkou na zádech sem opět hrozivě perlila, ale nějak sem se z toho dostávala. Na tenhle pohovor už se připravit dalo, prostě typický vzorový pohovor. Světe div se, dostala jsem se do druhého kola, které však bylo peklo. Praktická část, kde mě krom praktických zkušeností ždímal nepříjemný majitel firmy, který si spíš na HR specialistu hrál. Odcházela sem a měla sem sto chutí mu říct, ať si tu práci strčí za klobouk. Zkoušel mě z věcí, o kterých neměl páru a stejně mi nakonec řekl, že ze mě nemá dojem, že bych vydržela v kanclu. (sem hold živel :D) No měl pravdu, v call centru, které se z toho nakonec vyklubalo bych vážně nevydržela.
3. pohovor byl do známé a opravdu dobré kavárny. Pohovor semnou dělala paní, která zřejmě věděla jak něco o HR, tak zároveň něco o praxi. Dle mého je taková kombinace nejlepší, ale těžko říct, zda se na takový pohovor můžete připravit. Ano, můžete si v hlavě promyslet, proč práci chcete dělat, proč Vás ta práce baví, proč mají vybrat právě Vás apod, ale dál už je to asi jen vážně o tom, jestli se na pozici hodíte a jestli si s tím, s kým děláte pohovor sednete. Padalo zde nekonečno otázek, ale ať už byly jakkoli šťouravé, všechny měly smysl. Paní se ze mě vlastně snažila dostat, jestli budu pro jejich podnik vhodná. Žádná potřeba mě potápět, nebo hnát do úzkých. Tím, že o práci vážně stojím a řekla bych, že nejsem úplně marný barista ze mě sršelo nadšení, odpovědi padaly samy a při troše štěstí sem zapůsobila a dostanu se do druhého kola, které už bude hodně praktické a kde budu muset hodně improvizovat, ale snad se na mě usměje štěstí :)
To, kdo s Vámi tedy dělá pohovor je podle mě opravdu nejdůležitější. Vždycky si zkuste najít něco o něm, linked in, facebook, instagram, twitter, každý informace dobrá. Třeba najdete, že máte společné přátelé, což se vždy hodí. Dále si určitě najděte něco o firmě. Pokud je to třeba kavárna, obchod, nebo něco podobného, tak tam zajděte. Snad vždycky padne otázka, jestli firmu, nebo produkty znáte a vždycky chtějí slyšet ano a nějaký Váš názor.
Další rady? Na pohovor nikdy nechoďte pozdě. 5 minut předem je dle mého ideální a podle situace buď počkejte, nebo se rovnou ohlašte. Nikdo nechce zaměstnance, který chodí pozdě a už vůbec ne při tak důležitých událostech, jako je pohovor. Ač se to stát může, dle mého to ukazuje, jaký zájem o práci máte.
Další rada, choďte na pohovory s nadšením. Snažte se chodit na pohovory o práci, o kterou vážně stojíte. Chtějte tu práci jako takovou, né peníze, které nabízejí. Projevte zájem a nestyďte se za nadšení při práci. Nikdy nenadávetejte na předešlou práci, nebo šéfa.Nevypadá to dobře. Když už padne otázka, proč jste byli nespokojení, tak řekněte něco slušného, co je logické. Jako například špatná organizace, špatné pracovní podmínky, nedodržování předpisů, či zákonů apod. Také volto vhodné oblečení. Podle informací o firmě odhadněte formálnost. Přijít na pohovor na baristu v kostýmku, asi by koukali dost divně :D
Poslední rada je, jděte na pohovor v klidu a s úsměvem. Ikdyž je to pozice, o kterou hrozně stojíte, je to furt jen práce!! Jasný, některé příležitosti se neopakují, ale pokud Vás nevyberou, poučte se z toho, co jste udělali špatně, nebo v čem byli ostatní lepší a jděte dál, budou další příležitosti. Vynervovaný, ustrašený člověk na nikoho dojem neudělá, ikdyby byl sebelepší. Nikdy nenechte nikoho, aby se po Vás vozil. Ikdyž jste třeba nezkušení a bez praxe, každý jednou začínal a Vy jdete na pohovor, protože chcete být lepší, učit se, pracovat a posouvat se. Pokud se po Vás někdo bude vozit a dávat Vám najevo, že je něco víc, je to debil a tím se nenechte rozhodit ;)
Jaké jsou Vaše zkušenosti z pohovorů? Máte nějaké další osvědčené tipy? piště do komentářů :)
Komentáře
Okomentovat