James Arthur - Back to the boy

Prožijte chvíle slávy i nejhorší okamžiky Jamese Arthura díky knížce Back to the boy.

Přestože jsem za první koncert Jamese Arthura dala trojnásobek ceny lístku a odcházela po uši zamilovaná, nikdy sem nepátrala, proč po prvním albu  a dvou turné bylo ticho po pěšině. Sledovala sem instagram, ale deprese nejsou zrovna věc, které si vystavujete na sociálních sítích. Podezřele brzy druhý koncert, výkřik jednoho songu z alba, které se ani neobjevilo na Spotify, další období ticha. Bylo to divné, ale bulvár není nic pro mě. takže sem žila dál v nevědomosti. Až s nových albech a hromadou rozhovorů sem zjistila, jaké problémy James měl a když oznámil, že o nich napsal knížku, neváhala sem a už ji objednávala. 

Sám James řekl, že knihu napsal protože jsou věci, které o něm lidé nevědí a možná tak pochopí jeho skandály a chování a zároveň proto, že by tahle knížka mohla někomu s podobnými problémy pomoc. 

Knížka je napsaná poměrně zajímavou formou, která skvěle podtrhuje téma, ale zároveň je psaná hrozně jednoduchým stylem. Půlka knížky je psaná o působení v x-factoru, ale hlavně o životě po něm. Jak James slíbil, tak přesně vysvětluje, proč se choval tak, jak se choval. Období skandálů a ticha bylo období, kdy trpěl a snažil se před tím utíkat svým - dost příšerným způsobem. Dokud to veřejnost nevěděla, mohli jsme ho odsuzovat jako někoho, komu sláva stoupla do hlavy a chová se jako úplný blbec Teď když člověk ví, co za tím bylo, pouze trne a říká si, jak strašný to muselo být. Zpětně dostalo spousta věcí smysl.

Druhá část je pak o Jamesovo dětství. O jeho rodičích a vztahu s nimi, sourozencích, šikaně, dospívání a všech možných příhodách, které postupně formulovali Jamese takového, jaký teď je. 

Knížku jsme přečetla poměrně rychle a hrozně sem si užívala čas čtení. Jamesovi se daří vtáhnout čtenáře do děje až tak, že máte chvílemi pocit, že to prožíváte vy samy. Stejně tak si myslím, že se podařilo napsat knihu, která může lidem s podobnými problémy pomoct. Najednou jsou stavy deprese zase o něco normálnější a člověk se nemusí bát, že tím trpí jen blázni, ale i normální lidé, do kterých by to nikdo neřekl. Ukazuje také, že pokud člověk nevyhledá pomoc, což se na začátku může jevit jako nejtěžší věc, je to cesta do pekel. Stejně jako si nevyléčíte zlomenou nohu sami, i depresi těžko sami jen tak rozdýcháte. 

Knížku tak vřele doporučuji nejen fanouškům Jamese, ale i lidem, které zajímá téma deprese, nebo kteří občas váhají, zda jsou jejich stavy normální a neměli by to s někým řešit.