Prodávat je lidské

Když vyšla kniha od Daniela H. Pink, všichni z ni byli odvaření a pěli na ni chválu. Po nějaké době mám čas, takže sem se na ni s nadšením také vrhla a....

...přišlo zklamání. Kniha slibovala nový pohled na složité umění prodeje. Z toho jsem čekala tak trochu zjednodušení celého procesu prodeje a ukázku toho, že vlastně prodáváme a přesvědčujeme denně a je to přirozené. Místo toho je však kniha plná sociologických studií, výzkumů a příběhu, které se mi zdáli hrozně vzdálené a jakoby mě nic neříkající. 

V úvodu Vám autor řekne určitou pravdu, s kterou vlastně nelze nesouhlasit, ale také o ni není potřeba následujících 100 stránek přesvědčovat. Dále mě nudilo několik příběhů o prodejcích z Ameriky, které mi přišlo trochu historické a jako fajn, někdo byl úspěšný prodejce, ale úplně mi nepřišlo, že by si z toho člověk něco odnesla. Poslední kapku nadšení mi vzala autorova gratulace k průměrnosti potom, co se řešilo, jestli je člověk introvert, nebo extrovert a následné doporučení, že byste se měli snažit být něco mezi a průměr a tak. V uších mi jen zněl text z Ektorova songu ,,průměrnost je jako slon v pokoji.....´´ a dál už sem knihu jen tak proletěla a vůbec nic mě nezaujalo. 

Řekla bych, že téma prodeje je velice zajímavé. Název je moc pěkný a čekala bych k tomu dobré, čtivé zpracování a ukázku toho, jak je prodávat lidské a že prodejce není sprosté slovo. Bohužel, kniha mě vážně zklamala a nepatří k těm, které bych dále doporučila.