Co když ve Vás dřímá druhý Steve Jobs?
Viděli jste film/dokument Jobs? Pusťte si ho znova a 100% se mu věnujte, dávejte pozor a přemýšlejte u toho.
Chtěli jste ve škole psát obyčejnou tužkou, ale museli jste psát propiskou? Co když to byl začátek všeho?
Jste nešťastní v práci? Co když to není tím, že nechcete pracovat, ale jen pro Vás není vhodné být zaměstnán/a, nebo jste jen ve špatném oboru?
Nedaří se Vám ve škole? Nebo Vás škola prostě jenom smrtelně štve? Co když to není Vaší nezralostí, roztěkaností, hloupostí, nebo čímkoli jiným, co Vám kdo říká, ale prostě jen tím, že většina škol vážně nestojí za nic a třeba Vám i vlastně tak trochu brání v opravdovém rozvoji?
Samozřejmě to nelze říct takhle jednoduše, ale zkuste se na to, co Vás trápí, nebaví a nedaří se Vám podívat jen z jiného úhlu. Co jste si řekli, když jste viděli název tohohle článku? Proč se té myšlence všichni tak brání? Proč si myslíte, že Vás se to netýká? Nebo se té myšlenky snad bojíte? Co takhle se přestat bát a začít riskovat? Přestat o sobě pochybovat a suverénně někam nakráčet?
Jen se zamyslete, co za lidi Vám říká, co je a není správné? Vážně mi má právo říkat co je a co není dobrý podnikatelský nápad starý zapšklý profesor, kterému zkrachovalo několik firem?
Nebo mi má moje (bývalá) managerka říkat, jak mám jednat s lidmi, když od ní samotný lidé utíkají, jak nejrychleji mohou?
A když už děláte něco jinak a někdo Vám řekne, že Vy nejste Steve Jobs, aby jste se tak mohli chovat, nebo mohli něco takhle dělat. Co je to sakra za člověka, že si to dovoluje říkat? On znal jeho, nebo zná Vás?
Je to bláznivá myšlenka, ale proč nebýt blázen? Proč nesnít a nechtít od života víc? Nemusíte zítra dávat výpověď, v říjnu nenastoupit na vysokou a chovat se divně. Jen se na to prostě zkuste podívat z jiného úhlu pohledu. Nebuďte nešťastní, pokud se Vám zrovna na jednom místě nedaří, jděte na jiné. Říká se, že s kritikou máte začít nejdříve u sebe a pak kritizovat ostatní. To nepopírám, ale zas to nepřehánějte a včas hledejte chybu i jinde. Hodně štěstí s hledáním správné cesty a Vás samotných :)
Chtěli jste ve škole psát obyčejnou tužkou, ale museli jste psát propiskou? Co když to byl začátek všeho?
Nedaří se Vám ve škole? Nebo Vás škola prostě jenom smrtelně štve? Co když to není Vaší nezralostí, roztěkaností, hloupostí, nebo čímkoli jiným, co Vám kdo říká, ale prostě jen tím, že většina škol vážně nestojí za nic a třeba Vám i vlastně tak trochu brání v opravdovém rozvoji?
Jen se zamyslete, co za lidi Vám říká, co je a není správné? Vážně mi má právo říkat co je a co není dobrý podnikatelský nápad starý zapšklý profesor, kterému zkrachovalo několik firem?
Nebo mi má moje (bývalá) managerka říkat, jak mám jednat s lidmi, když od ní samotný lidé utíkají, jak nejrychleji mohou?
A když už děláte něco jinak a někdo Vám řekne, že Vy nejste Steve Jobs, aby jste se tak mohli chovat, nebo mohli něco takhle dělat. Co je to sakra za člověka, že si to dovoluje říkat? On znal jeho, nebo zná Vás?
Je to bláznivá myšlenka, ale proč nebýt blázen? Proč nesnít a nechtít od života víc? Nemusíte zítra dávat výpověď, v říjnu nenastoupit na vysokou a chovat se divně. Jen se na to prostě zkuste podívat z jiného úhlu pohledu. Nebuďte nešťastní, pokud se Vám zrovna na jednom místě nedaří, jděte na jiné. Říká se, že s kritikou máte začít nejdříve u sebe a pak kritizovat ostatní. To nepopírám, ale zas to nepřehánějte a včas hledejte chybu i jinde. Hodně štěstí s hledáním správné cesty a Vás samotných :)
Komentáře
Okomentovat