porovnávejte se s těma lepšíma
Vždycky chtějte být lepší a nikdy nebuďte spokojení.
Je asi celkem jedno, jaký handicap máte, nebo co Vás trápí. Vždycky se porovnávejte se zdravými lidmi a hlavně s těmi lepšími, než ste Vy. Chtějte být jako oni. Mějte vzory. Nikdy nebuďte spokojení s výsledky a vždycky se snažte posunout ještě dál. Je fajn, že jste zrovna udělali osobák, užijte si ten pocit, užívejte si ho klidně dva dny, buďte na sebe pyšní, ale třetí den už chtějte víc a znova makejte.
Já se třeba často snažím myslet na lidi, kteří mají určitý viditelný fyzický handicap. Zrovna dneska sem si při běhání řikala, že Spartan dali lidé bez ruky, nebo nohy, tak snad to sakra já dám taky ne? Přeci mě nezastaví nějaká pitomá únava. Sem na sebe patřičně hrdá, že už teď sem dokázala víc, než někteří, kteří odmítli zvednou zadek z gauče, na druhou stranu oproti jiným mám stále div né legrační fyzičku, takže je na čem makat. Dalším příkladem je třeba to, že jsem před půl rokem byla na zátěžových testech. Bylo to právě kvůli narkolespii. Shodou okolností byl doktor, který mě vyšetřoval i trenér, takže měl ke sportu blízko a chápal mě jednak jako narkoleptika i jako sportovce. Proto ze zátěžových testů byly dva závěry. Jako narkoleptik mam fyzičku hodně slušnou a nadprůměrnou, kdyby mě však bral jako zdravého sportovce, byl by to sotva průměr. A to mě naštvalo a nakoplo k dalším tréninkům. Nechci se vymlouvat na ňákou pitomou narkolepsii, to nikoho nezajímá, chci být prostě dobrá tak, aby záviděli i zdraví lidé.
Vykašlete se na výmluvy, ty už dávno neletěj. Hecujte se, buďte zdravě agresivní, chtějte víc. Psychika je silnější, než si dokážete představit, tak se pořádně naštvěte a jděte si pro to, co chcete. Hodně štěstí na cestě za úspěchem :)
Je asi celkem jedno, jaký handicap máte, nebo co Vás trápí. Vždycky se porovnávejte se zdravými lidmi a hlavně s těmi lepšími, než ste Vy. Chtějte být jako oni. Mějte vzory. Nikdy nebuďte spokojení s výsledky a vždycky se snažte posunout ještě dál. Je fajn, že jste zrovna udělali osobák, užijte si ten pocit, užívejte si ho klidně dva dny, buďte na sebe pyšní, ale třetí den už chtějte víc a znova makejte.
Já se třeba často snažím myslet na lidi, kteří mají určitý viditelný fyzický handicap. Zrovna dneska sem si při běhání řikala, že Spartan dali lidé bez ruky, nebo nohy, tak snad to sakra já dám taky ne? Přeci mě nezastaví nějaká pitomá únava. Sem na sebe patřičně hrdá, že už teď sem dokázala víc, než někteří, kteří odmítli zvednou zadek z gauče, na druhou stranu oproti jiným mám stále div né legrační fyzičku, takže je na čem makat. Dalším příkladem je třeba to, že jsem před půl rokem byla na zátěžových testech. Bylo to právě kvůli narkolespii. Shodou okolností byl doktor, který mě vyšetřoval i trenér, takže měl ke sportu blízko a chápal mě jednak jako narkoleptika i jako sportovce. Proto ze zátěžových testů byly dva závěry. Jako narkoleptik mam fyzičku hodně slušnou a nadprůměrnou, kdyby mě však bral jako zdravého sportovce, byl by to sotva průměr. A to mě naštvalo a nakoplo k dalším tréninkům. Nechci se vymlouvat na ňákou pitomou narkolepsii, to nikoho nezajímá, chci být prostě dobrá tak, aby záviděli i zdraví lidé.
Vykašlete se na výmluvy, ty už dávno neletěj. Hecujte se, buďte zdravě agresivní, chtějte víc. Psychika je silnější, než si dokážete představit, tak se pořádně naštvěte a jděte si pro to, co chcete. Hodně štěstí na cestě za úspěchem :)
Komentáře
Okomentovat