Myšlenky Marie

Tři knížky, nad kterýma člověk nemůže moc přemýšlet. Vlastně nejlépe vůbec. Prostě knížky, který jsou dobré číst před spaním, aby člověk vypnul, lépe se mu usínalo a zdáli se mu hezčí sny :)

Co když mi někdo vpálí, že neumím psát? Tohle už mi tak půl roku brání se vrátit k psaní blogu. Dlouho sem psala, ale pak sem nastoupila do práce, kde mám pocit, že půlka lidí jsou bohové oboru a že i recepční umí víc, než já. Bojím se, že jednou přijdu do kanceláře a někdo se mi strašně vysměje, co sem to sakra napsala a jestli si fakt myslím, že umím psát tak, abych to navíc zveřejňovala. Mimochodem tohohle se bojím u všeho, co v práci dělám, ale pracovat na rozdíl od psaní musím. Nikdo se nestydí za to, že chodí na kurzy angličtiny, když neumí anglicky. Stejně tak se nestydíme chodit do tanečních, když neumíme tancovat. Ale psát a zveřejňovat články, když nemáme papír na to, že umíme psát se stydíme.  Přijde nám to hloupé. Bojíme se odsouzení od lidí, kteří nemají právo nás soudit, protože kdo má?  Často čtu články, které nejenom že jsou o ničem, což kdo říká, že všechno musí být o něčem. Ale také jsou plné překlepů, ok, to se stává všem. Nemělo by, ale stává ...